|
|||
|
Najít cvičiště, vhodné k tréninku agility pro větší psy, takové, kde se pod nohama neustále nepletou jiní zmatení psi a neposkakují ztracené míčky, když je třeba se soustředit na výkon, není vůbec jednoduché. Vyzkoušely jsme Psí školu Ambra, ale příliš nám nevyhovovala právě kvůli výše popsanému. Líbilo se nám na Agility Stodůlky, u Marcely Čápkové, kam plánujeme pravidelně chodit.  V září 2006 jsme začaly s Agneskou pokukovat po agility. Bylo mi jasné, že se tento druh zábavy setká s kladnou odezvou. Agnesku překážky vyloženě nadchly a při každém dopadu se otřásla zem. Na tréninku je soustředěná a šťastná. Obešly jsme mnoho cvičišť, základních kynologických organizací i soukromých škol pro psy, při hledání vhodného místa k tréninku klasického výcviku a jednoznačně nejlepším z dlouhé řady je pro nás Psí škola CONICA - výcvik, hotel. Nejen díky své příjemné atmosféře, ale především díky zkušeným a vstřícným výcvikářům. Na cvičišti je vždy klid na práci a řád, žádné zmatené pobíhání a nekontrolované míchání různých skupin cvičících psů, jak tomu bývá mnohdy dle vlastní zkušenosti jinde. Cvičí se na pamlsky, míčky, obrany přes kořist a hru. Pokud tedy potřebujete svého psa připravit spolehlivě na zkoušky, není lepší alternativa.  Již od dubna 2006 navštěvujeme Psí školu Conica, kde trénujeme poslušnost, stopy a obrany. Nechodíme pravidelně, ale přesto Agneska nedělá ostudu svému plemeni, je moc šikovná a zapálená do každé nové "hry". Na prvních obranách si vedla výborně a užila si je jak to umí jen ona. Figurant i instruktorka nám všechno krok za krokem popsali a vysvětlili, upozornili na chyby, které se často dělají a věnovali nám mnoho času. V prvním kole se seznámila s figurantem, zjistila, co ji čeká a v druhém už štěkala a držela kůži jak ďábel. Evidentně jí to ohromně bavilo, a nejen jí. Při druhé lekci se těšila ještě víc a okusila rukáv. První hodiny poslušnosti probíhaly s klasickým vřelým přístupem buldozéra, do všeho po hlavě a hlavně rychle. Začaly jsme s nácvikem revíru a aportu. Ani na stopách nebyla pozadu. Po práci přijde vždy všemi oblíbené vypuštění účastnících se psů ke společné hře. Agneska běhá svým klasickým stylem vysmátého divokého prasátka nadšeně mezi ovčáky, fletem a irským setrem a všichni se jí tak líbí, že neví ke komu dřív. Cestou domů si obvykle ještě dopřejeme vycházku setmělým Prokopákem a pak se společně, spokojené, zavrtáme pod deku. |
|||
